Pokračování prvního dílu Bioenergetika I. Pokračování druhého dílu Bioenergetika II.
Bioenergetika rozděluje obranné mechanismy do charakterových skupin. Na druhou stranu každý člověk je individum a neodpovídá jen jedné charakterové skupině.
Druhy obranných postojů / charaktery
Pozor, nikdo není čistě jeden charakter, ale mix těchto základních charakterů. Spíše se těmito charaktery nechme inspirovat a hledejme / snažme se pochopit sebe - své tělo, své psyché a svůj životní příběh.
Schizoidní charakterová skupina
Slovo schizoidní znamená rozštěpený, rozpolcený nebo s vnitřním rozporem. Jde tedy o rozštěpení osobnosti. Takový člověk např. něco jiného myslí a něco jiného cítí. Souvisí to s tím, že takový člověk má reduktovaný kontakt se svým tělem.
Energetické jádro se odstřihne od všech výběžků těla - ruce, nohy, hlava, pohlaví,… a energie se hromadí v jádře. Vzruchy od jádra jsou blokovány v ramenech, kyčlích, pánvi, … Vnitřní náboj se tady hromadí a tuhne. Dokonce může občas explodovat a vede to např. k násilí (organismus je pak zaplaven takovým množstvím energie, že ho nemůže zvládnout).
Tělo úzké, působící staženě. Obličej jako maska, oči vyhaslé, ruce a nohy visí jako u loutky.
Psychologicky nízké pociťování sebe, někdy až přecitlivělý (rozštěpené tendence - buď podle hlavy nebo podle těla). Problémy s intimitou, protože je nepřirozená. Všechny akce a činy řídí rozumem. Nevychází z citu. (Nebo je dělá “jakoby”, protože to tak někde viděl).
Jak k tomu došlo? Často už odmítnutí od matky. Chování bez emocí, občasné výbuchy agrese/zuřivosti. Dítě má strach, pocit ohrožení při pokusech dosáhnout slasti, něco chtít, prosazovat se. Proto se takové dítě stáhne do svého fantazijního světa a odřízne se od těla a vnímání reality.
Orální charakterová skupina
Rysy chování typické pro kojenecký věk - nedostatek samostatnosti, sklon být nablízku druhým. Vnitřní pocit, že musí být držen, podporován, chráněn. Chybějící uspokojení v kojeneckém věku. Deprivace, odtažení. Někdy to takoví lidé kompenzují např. přehnanou samostatností, ale jen do chvíle než se dostanou do stresu.
Tělo dlouhé a hubené. Svalstvo nevyvinuté,… jako kdyby ten člověk byl ještě dítě, znaky tělesné nezralosti. Neprodýchává správně tělo.
Psychologicky: Je pro něj těžké stát na vlastních nohou. Potřebuje se opírat o druhé. Velká potřeba kontaktu s druhými, jejich blízkosti, pomoci. Vnitřní pocit prázdnoty. Očekává od druhých vyplnění této prázdnoty. Vnitřní prázdnota odráží potlačené silné touhy nebo přání - vedly by k silnému pláči a prodýchání, pokud by to uměl vyjádřit.
Nízká hladina energie a z toho plynoucí výkyvy nálad - od silné deprese až k bezdůvodné radosti. Sklon k depresi je symptom. Je jako by mu někdo něco dlužil.
Jak k tomu došlo? Předčasné odtažení od matky - zemřela, nebo byla moc v zaměstnání, nebo sama trpěla depresemi a nebyla dítěti k dispozici. Prožitky zklamání a frustrace, když chtěli uchopit matku, být na blízku, kontakt, opora … a to od matky, otce, sourozence. Depresivní fáze v pozdějším dětství.
Psychopatická charakterová skupina
Popírání citů (schizoid se od citů odděluje, psychopat je vědomně popírá). Touha po moci, ovládat a řídit druhé.
Ovládání druhých dělá 2 způsoby - buď je zastrašuje a tyranizuje. Ti, co se mu nebrání, se stávají jeho oběťmi. Nebo se vetře do důvěry naivních lidí a tím je podvede.
Psychopat se rád povyšuje (horní částí těla nabita energií), ale odřezává se od spodní části těla (potlačené city).
Tělo tyrana: horní část těla silně vyvinutá. Hlava až někdy nefouknutá v nepoměru k tělu. Spodní část málo vivinutá.
Tělo manipulátora: tělo proporcionálně vyvinuté, ale neproudí nic mezi horní a spodní částí těla.
Potřeba řídit souvisí se strachem být řízen/využíván. Jako děti bojovali s rodiči o moc a vedení. V každé situaci musí být vítězem, jinak se cítí jako oběť. Při sexu chce podat výkon, ale jeho slast je až druhořadá. Popírá, že potřebuje druhé. Naopak chce aby druzí potřebovali jeho.
Jak k tomu došlo? Psychopat nepopírá jen city, ale co se mu stalo v dětství. Je složitější to dohledat. Často za tím stojí svádějící narcistický rodič, co si chce dítě připoutat na sebe. Často hraje podřízenou masochistickou roli a když si k sobě druhého připoutá, tak se přepne do sadisty.
Masochistická charakterová skupina
Masochista je člověk, který trpí, stěžuje si, ale podřizuje se. Raději trpí, než by něco změnil. Má pocit, že musí bolest “snést”.
Vnější chování ukazuje na podřízený postoj, ale vnitřně je hodně vzdorovitý. Má ale strach, že by mohl “bouchnout”. Nebezpečí exploze tlumí pomocí mohutné svalové struktury.
Má silné energetické nabití jádra, ale nedovolí si ho nechat projít ven. Výběžky těla jsou tedy téměř bez energie.
Tělo: krátké tlustší svalnaté. Silný krátký krk i pas. Postoj jako by pes se staženým ocasem. Předsunutá pánev.
Psychicky: Nářky a hořekování. Místo agrese spíše vyzívavé chování, aby přiměl druhého k akci. Snaha se zalíbit druhým. (Ale sám si to často nepřipouští).
Jak k tomu došlo? Vyrůstá v rodině, kde láska a uznání kráčí spolu se silným tlakem. Matka dominuje, obětuje se. Otec je pasivní a podřizuje se. Dítě má pocity viny při každém pokusu dokázat svoji samostatnost či prosadit opačný názor.
Silná fixace na jídlo a vylučování: “Udělej mamince radost a hezky papej…“.
Děti měli návaly vzteku, jež museli zardousit. Byly poražení, poníženi za takové projevy.
Masochista má strach vystoupit ze sebe. Bojí se zranění. Bojí se odříznutí od rodičů a od jejich lásky.
Rigidní charakterová skupina
Takový lidé se drží “ztuha”/rigidně. Často z pýchy a nepřístupnosti. Bojí se vzdávání se, protože každé vzdaní se spojují se selháním.
Stále má obavu, aby ho někdo nepodvedl, nemanipuloval nevyužil. Důraz klade na kontrolu svého chování. Dobře čte realitu, ale nechce věcem nechat volný průběh a tím blokuje prožívání slasti. (Uvolnění se do slasti).
Tělo: dobré proporce, harmonické sladění, živost těla, temperamentní gesta, pohyby.
Psychologické znaky: Zaměření na svět, ctižádost, bojovní, agresivní. Pasivita je vnímána jako zranitelnost. Může být svéhlavý a vzpurný (často pochází z pýchy). Bojí se projevit, aby nevypadal směšně.
Jak k tomu došlo? Žádná velká traumata. Dítě mělo potřebu lásky a tu si spojovalo se sexuální slastí, tělesnou intimitou. Tělesná intimita jim byla zapovězena a oni mají pocit, že se jim nedostává lásky (bohužel spojují lásku a sexuální slast jako synonyma). Jinými slovy měl nedotekovou rodinu.
Uvnitř si tajně přeje zbavit se konroly a následovat své srdce. Odmítnutí své sexuální lásky bere jako útok na svoji hrdost.
Skutečnost a představy
Orientaci na slast má člověk už od narození. Orientaci na realitu si tvoří postupně během dospívání.
Člověk, který se nerealisticky střetává s realitou není schopen dosáhnout slasti, uspokojení, naplnění.
Některé věci lze snadno ověřit - zda správně dýcháme, zda nemáme zatuhlé některé části těla. Jiné jsou složitější - životní postoj, vztahy,… Pro některé lidi je realita tak ohrožující, že utíkají do iluze. V rámci iluze se jim žije lépe. Až do doby, než se jejich iluze zhroutí (svět jim jasně manifestuje, že to je pouze iluze). Pak propadnou v zoufalství. Člověk v zoufalství se zdá zbytků tělesné slasti a prožívání a doufá, že naplnění jeho iluze ukončí jeho trápení. Jinými slovy, lidé si kladou nerealistické cíle a ze svého zoufalství nevycházejí a místo toho se neustále snaží dosáhnout svého (nerealistického) cíle.
Každý depresivní člověk si dělá iluze. Naopak zhroucení iluzí uvrhne člověka do deprese.
Přitom by to takový člověk měl brát jako dar, že mu někdo ukázal, jaká je realita. Aby poznal svět a mohl lépe žít. Řadu iluzí si přinášíme z dětství. Někdy v dětství zažijeme trauma, které si chceme kompenzovat, žít jinak. Ale ve finále ho překompenzujeme a vytvoříme si iluzi na protější straně škály.
- Schizoidní charakter - v dětství byl odmítán. V reakci na to se ve svém nitru považuje za nadřazeného (aby už nemohl být odmítnu a byl to on, kdo rozhoduje). Extrémní vyústění je ve schizofrenii, tj. že si někdo myslí, že je Ježíš, Napoleon,…
- Orální charakter - traumatem je ztráta práva na individuální potřeby a z toho vyplývající nedostatek tělesného naplnění. Iluzorní představa je, že má energie a citů na rozdávání ostatním. Rozdává se a snaží se být středem pozornosti, bavit ostatní. Jakmile opadne dobrá nálada, může snadno propadnout do deprese.
- Psychopatický charakter - namlouvá si, že má velkou moc, o které ostatní nevědí. Kompenzuje si, že byl v dětství vydány na pospas svému manipulujícímu rodiči. Pokud dostane moc, tak neumí oddělit realitu a fakta od fikce, kterou si namlouvá. (Namlouvá si, že je bohatý, chytrý, krásná, umí věci nelépe,… )
- Masochistický charakter - cítí se méněcenný. V dětství byl ponižován, pokořován a tajně doufá, že získá nad ostatními převahu. Často potlačuje své pocity.
- Rigidní charakter - některý rodič odmítl lásku, kterou mu dítě prokazovalo. Cítilo zradu. Proto si obrnilo srdce, aby si zabránilo projevům lásky a tedy riziku další zdrady. Takový člověk vevnitř má lásku, jen si brání ji komunikovat, projevovat.
Zdroje
- Lowen: Bioenergetika
- 5 Reichian Character Types
- Bioenergetic Character Types
- Reich and Lowen Therapy - vzhledově starší, ale informačně hodnotná stránka
- semináře John Hawken
- Čakry a flow energie - co podporuje/blokuje kterou čakru