Historie
Peršané a šlechtění odrůd
Indie - bohatsví je mít zahradu plnou ovocných stromů
Heslo “Zasaď strom, postav dům, sploď syna”.
Ovocné stromy podél cest
O výsadbu o stromů podél cest se zasadila Marie Terezie. Začalo to v patentu o hospodaření v lesích z roku 1754 (“lesní řád”, vlastně první lesní zákon). V tomto patentu mimo jiné doporučuje vysazovat aleje podél cest. Ovocné stromy dávali ovoce všem cestujícím, ale za Marie Terezie cestovali hlavně vojáci a úředníci, tedy to bylo pro blaho státního aparátu. Kromě ovocných stromů se vysazovali lípy, jasany,… aby v parném létě poskytovali pocestným stín a ukazovali kudy vede cesta. Tehdy cestující neměli navigace a tak četli krajinu.
Již za Marie Terezie platilo, že každý strom někomu patří. Mohli jste si zobnout, ale ne sklízet celou úrodu. Vše vyjasnil ve svém patentu z roku 1791 Josef II, když řekl, co je dovoleno a co zakázáno a jaké mají být tresty za poškozování stromů či jejich neoprávněné očesání.
Obecní bohatství
Ve starých pomologických knihách se dočtete, jak ještě za první republiky obce hospodařili s ovocnými stromy ve svém okolí. Prodej ovoce byl pro některé obce jedním z hlavních příjmů. Jihočeské a pošumavské třešně se exportovali do Vídně a celého Rakouska.
…
Sad pro každou školu a školku
Děti se účí příkladem. Proto by každá škola i školka měla mít zahradu a sad. Aby děti viděli, jak se provádí péče o sad. Jak stromy kvetou, jak to kolem nich bzučí, jak nasazují plody, které postupně rostou a jak na podzim dozrávají. Navždy v nich zůstane ten zážitek, jako to je mlsat dobroty přímo ze stromu.
Ovoce v plné zralosti chutná jinak, než to které je podtržené v zeleném stavu, aby vydrželo dopravu a pak dohnané rajským plynem před tím, než se naskladní v supermarketu.
Sadaření
Práce kolem sadaření je skládá ze tří částí:
- výsadba
- péče o stomy - jejich prořezání, ostříhání a také hnojení
- sklizeň
V nadšení, že něco budu mít, se vrháme do první části. Ale na zbylé 2 části se zapomíná.
Péče o stromy. Pokud nemají dostatek vody, či jim vodu odebírá tráva kolem jejich kořenů, tak jejich ovoce nemá z čeho narůst. Pokud je neprořežu, tak je korunu příliš hustá, květy a plody nemají dostatek světla a tak také nenarostou. Pokud chci velké plody, tak často nestačí množství živin, které je v půdě a je potřeba živiny jednou za pár let dodávat hnojením (například mulčovat či zarýt hnůj nebo kompost v kruhu kolem kmene).
Sklizeň vyžaduje i pozornost vůči stromům. Projít se mezi nimi, pozorovat je a všímat si, kdy už bude ovoce zralé a kdy ještě ne. Někdy je to záležitost pouhých 2 týdnů, kdy se dá ovoce sklízet. Před tím ještě není zralé a později už žádné není, protože přezrálé opadá či ho sežerou vosy, špačci a další tvorové.
Vytrácí se povědomí, k čemu je dobrá která odrůda. Některé odrůdy jsou výborné jen v čase sklizně ke šťavnatému zakousnutí. Jiné jsou dobré pro uskladnění - ve vlhkém sklepě vydrží až do jara. Jiné jsou výborné na štrůdl či do koláče.
Supermarkety nic takového nenabízí. Prodávají pouze konzumní jablka, udržované v obřích chlaďácích vyplněných plynem, aby nekazila a ty si můžete koupit kdykoliv během roku.
Ovocné stromy mezi poli dnes
Jak je to krásné, když se procházím v malebné krajině kolem naší obce. Procházku mi zpříjemní to, že mohu ochutnávat různé druhy ovoce. Občerstvit se. Ochutnat i jiné odrůdy ovoce než ty, které se masově prodávají v supermarketech.
Nejvíce mě ale udivuje, kolik je lidí, které vyrazí na procházku ovocnou alejí, ale nic neochutnají. Jen po sobě zanechají svinčík v podobě obalů od sladkostí, lahví a plechovek. Už si tak odvykly od přírodních dobrot, že raději to průmyslové z reklamy.
Také žasnu, kolik ovoce opadá a shnije. Nikomu se nechce vyrazit do polí a načesat si košíček vitamínů. Ano, ovoce z mezipolních alejí není chemicky ošetřované, není přetříděné a naleštěné, tedy málokteré jablko vypadá jako z reklamy. Chuťově to ale není na závadu. Naopak neobsahují žádné zbytky z chemie, kterou se průmyslové sady ošetřují. Lidi asi více mlsají podle vhledu a ne podle chuti.
Mohu si je očesat
Pro vlastní potřebu - snad nikdo nic nenamítne. Pokud chci česat více, tak si mohu strom na rok od vlastníka pronajmout. Buď od obce nebo od Správy silnic a dálnic. Pronájem celého stromu stojí řádově desítky korun.