Co je to štěstí?

Viktor Frankl říká, že štěstí jsou dveře, které se otevírají k sobě. Čím více tlačíme, tím více si je zavíráme.

Tantra, Bioenergetika, ale i řada terapeutů, říká, že štětí přijde přes uvolnění se do života. Přestat se snažit, tlačit, myslet, představovat si a oddat se životu. Začít vnímat co je tady a teď. Svými smysly i přes smysly druhých, které někdy vidí i to, co sami nevidíme (nechceme vidět, či nemáme tu zkušenost, abychom to sami mohli vidět).

Kdo dojde dříve za štěstím? Hlava nebo srdce?

Kdo v tobě vládne? Hlava nebo srdce?

• Hlava žije v budoucnosti - v představách o budoucnosti, jiných místech, o věcech které nemáme, o štěstí
• Srdce žije přítomností - tady a teď.

Hlava si vymýšlí, představuje, plánuje, … Ale přestavy jsou jako jablko bez šťávy, barvy, chutě. Představa je jako video, němý film, kde vidíte, jak se do jablka kouše. Ale o pocity z vašich smyslů jste v představě ošizeni.

Zkuste si chvíli představovat, jak koušete do jablka, jak chutná, co cítíte v puse. A pak to porovnejte se zakousnutím se skutečného jablka. Vnímejte jeho tvar a váhu v ruce, nepravidelnost tvaru, chuť, šťavnatost, dotek kousků jablka ve vaší puse,…

Podobně si můžete zkusit představit láskyplné pohlazení nebo objetí. Pak zkuste poprosit někoho blízkého, ať vás láskyplně pohladí či obejme a porovnejte to. Jsou to úplně jiné kvality.

Prožívat můžeme pouze tělem. Naše tělo má smysly, hmat, čich, sluch, zrak, chuť. Pokud zapojíme smysly, tak teprve pak prožijeme “smysluplný” život.

Obrana hlavy, která vládne

Pokud žijete život moderní společnosti a jste pouze “v hlavě” (tj. o všem moc přemýšlíte a málo vnímáte a prožíváte), tak potlačujete své srdce a pocity svého těla. Jak byste je také mohli nepotlačovat, když se vám srdce snaží říci něco, co je ve sporu s představou hlavy. Spor ukazuje, že jedna strana nemůže mít pravdu. Protože je hlava/ego důležitější, tak její názor prohlásíme za pravdiví a šiřitele lži potlačíme, uvězníme, odstřihneme se od toho, co nám říká.

Kolika z vás srdce (intuice) říkalo, že se máte chovat jinak než si myslí vaše hlava. Nebo říká, že vám někde není příjemně, ale hlava to nechce slyšet, například protože vás za to hodně platí. Či vám srdce říká, že je někdo nepříjemný člověk, a vy s ním trávíte čas, protože vám kupuje ozdoby, hračky, má moc a vliv, ze kterého si chcete uloupnout… Případně se chcete nějak projevit, ale vaše hlava to zabijí tvrzením, že je společensky nepřípustné, že by vám ostatní odsoudili, … a vlastně vám podsouvá vinu za takové chování. Pak skončíte jako člověk, který se raději neprojevuje, nasadí si masku … aby ostatní neviděli, jaké “blbosti” by se vám chtělo dělat a nemohli vás odsoudit. Ale právě nasazením takové masky umírá vaše srdce.

Problém s žitím v hlavě je ten, že žijete jen podle své představy. Ne podle toho, co vám život přináší. Co není ve vaší představě, to nevidíte. Co je jinak než ve vaší představě, to potlačujete. Pokud vám ostatní říkají něco, co je proti vaší představě, tak se s nimi pohádáte či je onálepkujete jako hloupé lidi. Vaše ego se jednoduše brání. Vaše ego si vždy najde důvody, proč je ta “jiná” realita špatná, nereálná,… zkrátka udělá cokoliv, jen aby neutrpělo otřes z toho, že jsou věci jinak, než jak vám to vsugerovalo.

Obrana vašeho ega a vašich představ je hodně silná. Některé hodně zažité přestavy z vaší hlavy jsou dokonce tak silně zažité, že už se integrovaly do amygdaly do rychlého rozhodování, zda jste ohroženi či nejste. Když vám pak někdo řekně něco proti vaším představám, tak nejprve nastane emoce obrany a podle tého emoce se chová váše chytřejší část mozku a hledá si důvody, proč se máte bránit a jaké jsou “rozumné” důvody.

Hledání štěstí u lidí, kde vládne hlava

Lidé, co jsou v hlavě, si dobře představují, promýšlí, dobře plánují a často umí ostatní dokopat k tomu, aby realizovali jejich představu. Takoví lidé mohou být úspěšnými podnikateli, manažeřy, … a díky tomu vydělají hodně peněz. Jediné, co jim ale chybí je štěstí. Uvědomují si, že je jejich život bez chuti, vůně, harmonie, klidu, vnitřní radosti, prožitků těla, … Uvědomují si, že jim něco chybí, protože slyší stesk svého srdce, které je ve vězení. Říkají tomu pocitu, že jim chybí štěstí.

Nejraději by byly, kdyby se štěstí dalo koupit. Někteří dokonce podmiňují štěstí materialistickými objekty. Až si koupím placaté auto, tak budu šťastný. Pak si ho ale koupí a okamžitě si najdou jinou podmínku ke štěstí. Nebo si myslí, že najdou správný kurz, zaplatí si ho, protože na něj mají, pojedou tam a oni jim ukážou, kudy vede cesta ke štěstí. Až to budou vědět, tak si chtějí naplánovat, jak po této cestě kráčet, i kdyby to bylo přes mrtvoly.

Tito lidé si často plný své sny, skáčou z letadla, jezdí na drahé dovolené, snaží se kupovat si “rauch”. Hromadu věcí, které jim jejich ego zobrazilo, že to by mohlo být zdrojem štěstí. Může jim to přinést adrenalin, úsměv z toho, že mají více než ostatní,… ale štěstí to není.

Problém je v jejich hlavě. Snaží se žít svoji představu o štěstí. Tak jak jim to ukazuje jejich ego. Jejich tělo jim ale často říká něco jiného. Projevuje emoce, vzruchy, které si nepředstavovali,… a proto je ještě silněji potlačují, aby to nenabourávalo jejich přestavu o štěstí. (Proto Frankl říká, že štěstí jsou dveře, které se otevírají k sobě) Tito lidé zůstanou navěky uvězněni ve své představě o štěstí. Ve své hlavě. A nikdy reálné stěstí nezažijí.

Cesta ke štěstí

Zdroj ke štěstí není materialistický, ale spirituální. Nemusíte být bohatý, nemusíte být slavný, nemusíte být mocný,… štěstí v sobě může nalézt kdokoliv i ten nejmenší chudák. Stejně jako úsměv si může na tváři vykouzlit každý člověk. Naopak peníze, moc a sláva nás často od stěstí vzdaluje, protože dává našemu egu více možností, jak nás vodit za nos.

K sestupu z hlavy do těla je potřeba, aby se vaše ego zhroutilo. Abyste prozřeli tu falešnou představu, co se vám snaží ego namluvit a dali raději na své smysly, srdce, intuici. Přiznali si, že představivost vaší mysli je skvělá, ale často se plete. Že si často představujete věci jinak, než reálně jsou. Mysl se snaží se co nejméně nadřít. Jako první to vidí to, čím ji nejčastěji krmíte.

Probuzená mysl je právě ta, která si uvědomuje faleš ega/mysli. To je to, co prozřel Gautama Buddha. To je i počátek Křesťanství. Lidé, kteří si prošli vykřesáním světla ve své mysly, aby prohlédli pravdu, jak jejich mysl funguje a byly označení za pokřtěné, Křesťany, duchovně probuzené. Teprve později při masovém šíření křesťanství se za křesťany začali považovat i lidi, co by rádi dosáhli takového probuzení, … či dokonce silou donucení lidí, aby slepě říkali a dělali určité věci.

Mimochodem i proto je tolik odpůrců křesťanství (či jiných náboženství), protože většina lidí jsou neprobuzení. Nikdy to nezažili, netuší o čem by to mohlo být, nemají ten zážitek. Naopak, mají své ego, které se potřebuje bránit a vše, co je pro něj ohrožující hanit. Vlastně je to dává smysl, že každý neprobuzený musí probuzení odmítat.

Pozn: Pozor, možná si myslíte, že se duchovnímu probuzení nebráníte, že to naopak chcete, … ale jsou podvědomé programy ve vaší hlavě, které se brání. Ani si nemusíte uvědovat, že je v hlavě máte.

Další informace

• Anthony de Mello: Cesta k lásce. - moc hezky píše o řadě oblastí, kdy nás naše mysl oblbuje, manipuluje a odvádí od života a od štěstí. Pokud to začnete číst a nebude vás to bavit, tak to znamená, že ještě nerozumíte tomu, o čem tam píše. Bude lepší se věnovat duchovní přípravě a časem se ke knížce vrátit.
• Úvodní přednášky k Budhismu, k Tantře,…

Vlastní zážitky

Vlastně nevím, neumím říci postup, jak to udělat. Probuzení se často stane lidem, kteří si přošli hlubokou krizí, zážitkem blízkým smrti, vyhořením, … zkrátka ochutnali, do jakých “sraček” je může jejich mysl dovést, pokud ji budou naplno následovat. Je to něco, co se vám prostě stane. Nevíte jak, ale je to tak silný zážitek, že to poznáte.

Není to ani černobílé. Není to, že by se to stalo a byly jste neplno probuzení. Pořád se mi vrací momenty, kde mě to přepne do hlavy a kdy chvíli následuji své ego, svojí mysl. Jen s pak vrátím zpět do srdce. Když už není v kleci, tak je více slyšet. Stanete se vnímavějšími. A srdce mi řekne, jaké lži mi moje mysl zkoušela namluvit a jaké hry a manipulace na mě zkoušela:

• strachem,… z neznáma, ze změny, o někoho,…
• soudy, srovnávání,…
• co by tomu řekli ostatní - matka, otec, partner, partnerka, v práci, sousedi, společnost, náboženství,…
• nálepkování co je dobro a co je zlo, vinou že konám zlo,…

Věřím, že bůh je laskavý. Že vše, co se nám v životě děje, má smysl. Že nám ukazuje znamení tak dlouho, dokud ne nepochopíme a nezměníme se.