Řada lidí bohužel nepřemýšlí a raději papouškují to, co jim svět kolem nich vtloukl do hlavy. Pojďme se povznést a podívat se na historii zdraví z nadhledu. Jako návštěvníci z jiné planety než jako členové jedné či druhé znepřátelené strany.
Zkoumání neživých těl
Jeden směr byl fascinován poznáním, jak lidské tělo vypadá vevnitř. Pitvat živé je neetické a tak pitval mrtvá těla. Objevil jak vypadají různé systémy, orgány lidského těla, … pochopil která trubka kam vede a co je s čím propojené. Dokonale se naučil řemeslu pitvání a přenesl tuto zkušenost i na opravu živých těl. Ovšem do živých těl se neřeže za živa, je potřeba člověka nejprve uspat/umrtvit a pak teprve do něj řezat/operovat.
Pokrok přináší nové možnosti výzkumu a tak přišel i výzkumem v oblasti biochemie. Následovali pokusy, jak lidské tělo reaguje na různé chemické látky. Do tehdy alternativní dovednost, praktiky léčitelů a bylinkářů se odůvodnili moderními biochemickými poznatky a proto byly přijaty vědeckým světem pod názvem farmacie.
Zkoumání projevů života
Další směry nepitvali mrtvá těla, ale zaměřili se na zkoumání projevů života. Skoro všechny se točí kolem pojmu “energie”, což je něco, co moderní věda zatím neumí popsat. Pozor, nepleťte si fyzikální pojem energie měřený v Joulech s pojmem energie, jako je čhi. Pouze máme málo slov.
Tradiční čínká medicína, FIXME
Zdraví z pohledu různých kultur
Každá kultura naší planety má trochu jiný přístup ke zdraví. V západní civilizaci může král všechno, bez ohledu co to znamená na jeho zdraví. Teprve když je král nemocný, tak se pozve lékař, aby ho uzdravil (čož je často už bohužel nadliský úkol). Západní mentalita vychází z teze “Já nemusím nic dělat, nemusím v životě nic měnit a vy mě uzdravte!“.
Systém odměn lékaře je nastaven tak, že lékař dostává peníze za vynaloženou léčbu.
Na proti tomu v Číně měli jiný přístup. Základem tradiční čínské medicíny je kniha Su Wen: Yellow emperor’s classic of medicine. Jsou to sepsané rozhovory čínského císaře s jeho prvním lékařem. Čísař se zajímá, jak je to možné, že někteří lidé umírají brzy a jiní se dožívají vysokého věku? Lékař mu objasňuje, jak má správně žít, aby se také dožil vysokého věku. Čínská medicína vychází z pozorování živých, co dělají či nedělají a jak to ovlivňuje jejich zdraví.
Systém odměn lékařů byl nastaven tak, že lékař bral plat za to, že je císař zdraví. Když císař onemocněl, tak musel náklady na léčbu hradit lékař.
Bohužel v obou systémech to pro lékaře nakonec dopadlo stejně. Pokud císař zemřel, tak byl lékař popraven.
Kdy se to rozdělila léčba duše a těla?
Ještě ve starém Řecku panovala pohled na člověka jako celek. Kalokagathia - rovnováha těla a ducha, neříká nic jiného, než že zdravý člověk rozvíjí jak tělo, tak ducha.
Rozdělení nastalo za Descartra s příchodem “racionalismu”. Tehdy se harmonie těla a ducha roztrhla na část, která se dá zkoumat věděcky, tj. na tělo a měřitelné procesy v něm. O té druhé části se začalo tvrdit, že se to nedá měřit a že to tedy ani není.
Rozhodování o racionálních věcech, o tělu, se podřídilo králi a rozhodování o neexistujících věcech, duši, se nechalo církvi.